Od roku 2008 je v České republice zaveden maximální vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění. To znamená, že na část mzdy nad určitou hranici už není sociální pojištění ani pro zaměstnance, ani pro zaměstnavatele povinné. Tato hranice je stanovena každý rok a zvyšuje se. Důsledkem tohoto opatření je, že lidé s velmi vysokými příjmy platí na sociálním pojištění nižší efektivní sazbu než ti s nižšími příjmy.

Jak to funguje v praxi?

Zaměstnanci odvádějí na sociálním pojištění 7,1 % z hrubé mzdy a zaměstnavatel dalších 24,8 %. Tato platba se však vztahuje pouze na část mzdy do stanoveného stropu. Jakmile zaměstnanec nebo podnikatel tento strop dosáhne, přestává se zbytek mzdy odvádět na sociální pojištění.

Růst maximálního vyměřovacího základu

Maximální vyměřovací základ se od roku 2008 postupně zvyšuje. Pro rok 2024 činí tento strop 2 110 416 Kč, což je částka, ze které se platí sociální pojištění. Pro rok 2023 to bylo 1 935 552 Kč, pro rok 2022 1 867 728 Kč a pro rok 2021 1 701 168 Kč. Tento strop platí jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ.

Praktické příklady

1. Podnikatel Luboš měl v roce 2023 hrubý zisk 8 000 000 Kč. Sociální pojištění se v tomto případě počítá pouze z maximálního vyměřovacího základu, který činí 1 935 552 Kč. Roční sociální pojištění tedy bude 565 182 Kč (1 935 552 Kč × 29,2 %). Efektivní sazba sociálního pojištění pro Luboše tedy vychází na 7,06 % (565 182 Kč : 8 000 000 Kč).
2. Podnikatelka Hana měla v roce 2023 hrubý zisk 500 000 Kč. Sociální pojištění se u ní počítá z poloviny daňového základu, tedy z 250 000 Kč. Roční sociální pojištění činí 73 000 Kč (250 000 Kč × 29,2 %), což znamená efektivní sazbu 14,6 % (73 000 Kč : 500 000 Kč).

Vysoké příjmy = nižší efektivní sazba

Jak je patrné z příkladů, lidé s vysokými příjmy platí na sociálním pojištění nižší procento ze svého příjmu než ti s nižšími příjmy. Tento efekt je způsoben tím, že maximální vyměřovací základ omezuje část příjmů, z nichž se platí sociální pojištění.

A co zdravotní pojištění?

Na rozdíl od sociálního pojištění, které má stanovený strop, u zdravotního pojištění žádný strop není. To znamená, že na zdravotním pojištění se platí 100 % z celé hrubé mzdy, a to i v případě vysokých příjmů.

Vysoké příjmy a důchod

Do výpočtu starobního důchodu se započítávají pouze ty příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. To znamená, že pokud někdo dosáhne vysokých příjmů, ale na sociální pojištění platí pouze do maximálního vyměřovacího základu, jeho důchod se bude počítat pouze z této omezené částky, nikoliv z celkové výše příjmů.

Tento systém tedy vede k tomu, že osoby s velmi vysokými příjmy platí na sociálním pojištění menší procento ze svého příjmu, což ovlivňuje i výši jejich důchodu.

Zdroj: X, Google, Freepik, Pexels