Na svém květnovém zasedání Česká národní banka (ČNB) rozhodla o dalším snížení úrokových sazeb, tentokrát o 50 bazických bodů, čímž sazby klesly na hodnotu 5,25 %. Toto rozhodnutí následuje po několika podobných změnách v uplynulých měsících. Přestože většina centrálních bank, včetně Evropské centrální banky (ECB) a amerického Federálního rezervního systému (Fed), zatím neplánuje snižování sazeb, ČNB bude pravděpodobně muset zpomalit tempo svých kroků.

Jak bude pokračovat vývoj inflace?

Americký Fed stále drží úrokové sazby na vysoké úrovni, jelikož inflace v USA zůstává vyšší, než centrální banka očekávala. Pokles inflace v USA se zpomalil a cíl dvouprocentní inflace je stále vzdálený. Naopak v Česku, jak ukazují data Českého statistického úřadu, meziroční inflace v březnu 2024 klesla na 2 %, což se shoduje s cílem ČNB. Tento výsledek je do značné míry důsledkem vysoké srovnávací základny z prvního čtvrtletí roku 2023, kdy inflace stále rostla. V polovině roku 2023 však tempo růstu inflace zpomalilo, což nyní vede k výraznějšímu poklesu v celkovém výpočtu.

Pro rok 2024 se očekává, že inflace v Česku nepřekročí 3,5 %, což by mělo být v souladu s cíli ČNB. Přesto banka při dalším snížení sazeb zůstává opatrná a podle všeho se bude držet standardního kroku o 25 bazických bodů. Co stojí za tímto opatrným přístupem?

Rizika: Slabá koruna a rostoucí ceny nemovitostí

Jedním z hlavních faktorů, které ČNB bedlivě sleduje, je riziko oslabení koruny v případě příliš rychlého snižování sazeb. Česká koruna se v současnosti drží stabilně, ale pokud ECB a Fed nezahájí snižování sazeb do konce roku 2024, ČNB bude muset zůstat opatrná, aby neohrozila kurz české měny. Slabší koruna by mohla mít proinflační účinky, zejména pokud by vedla k vyšším cenám dovážených komodit.

Další potenciální riziko spočívá v realitním trhu. ČNB již delší dobu varuje před možností vzniku cenové bubliny na trhu nemovitostí. Ačkoli už došlo k mírnému zlevnění hypoték a objem nově poskytnutých hypoték se stabilizoval, ceny nemovitostí stále rostou. Pokles cen, ke kterému došlo během období přísné měnové politiky, nebyl příliš výrazný, a realitní trh nejeví známky výrazného ochlazení. Pokud ČNB uvolní měnovou politiku příliš rychle, může to přispět k dalšímu nárůstu cen nemovitostí, což by mělo dlouhodobý dopad na dostupnost bydlení.

Toto může být problém nejen pro ČNB, ale i pro vládu, protože rostoucí ceny nemovitostí zvyšují tlak na politiky, aby zasáhly a zamezily dalšímu růstu. Mnozí občané totiž očekávají vládní zásah, který by přispěl k ochlazení realitního trhu.

Závěr: Jaké kroky nás čekají?

ČNB se i nadále nachází v situaci, kdy musí vyvažovat mezi stabilizováním inflace a podporou hospodářské růstové dynamiky. Pokud se inflace bude i nadále držet pod kontrolou, není vyloučeno, že se snížením sazeb bude pokračovat, ale tempem opatrným a rozvážným. Vzhledem k rizikům na měnovém trhu a realitním sektoru je však pravděpodobné, že ČNB bude pokračovat v pozvolném uvolňování měnové politiky.

Zdroj: X, Google, Freepik, Pexels