Evropské centrální banky, včetně té české, v posledních letech výrazně zvyšují své zlaté rezervy. Zlato se opět stává oblíbeným investičním nástrojem, jehož cena roste i díky silnému zájmu centrálních bank. K nejaktivnějším patří instituce ve střední a východní Evropě, včetně České národní banky (ČNB), která od poloviny minulého roku nakupuje přibližně pět tun zlata každé čtvrtletí.

Podle agentury Bloomberg se za období, kdy je guvernérem ČNB Aleš Michl, množství zlata v devizových rezervách banky zpětinásobilo. Michl, jenž nastoupil do funkce v roce 2022, má v plánu nashromáždit asi 100 tun zlata. K 31. říjnu 2023 ČNB vlastnila 48,8 tuny zlata.

Guvernér Michl vysvětlil, že nákup zlata je součástí širší strategie rozložení rizik a ochrany proti výkyvům na akciových trzích. Zlato je totiž aktivum, které není přímo závislé na vývoji akcií, což podle něj zajišťuje bezpečnou diverzifikaci rezerv. V roce 2023 ČNB během druhého čtvrtletí zvýšila své rezervy o 5,9 tuny, ve třetím čtvrtletí pak o dalších 7,3 tuny.

Mezi největší nakupující patří i Polsko, které v druhém čtvrtletí přidalo 18,7 tuny zlata. Podobně významně zvýšila své rezervy i Indie. V posledních letech výrazně posílily své zlaté rezervy také další evropské země, jako Maďarsko nebo Srbsko.

Nárůst zájmu o zlato je vnímán jako ochrana proti geopolitickým rizikům, jakým je například válka na Ukrajině. Tento trend se odráží i v ceně zlata, která díky rostoucí poptávce vzrostla od začátku roku o více než 25 %. V polovině října se cena pohybovala kolem 2650 dolarů za trojskou unci.

Analytici J&T Banky a investiční banky Goldman Sachs očekávají, že vzhledem k pokračujícím nákupům centrálních bank by cena zlata mohla do konce příštího roku vzrůst až na 3000 dolarů za trojskou unci.

Zdroj: X, Google, Freepik, Pexels