Dědictví je pro mnohé téma, kterému se nechtějí věnovat, a pro jiné naopak představuje jasně definovaný proces. Jak to ale vlastně funguje, pokud zůstavitel ne sepsal závěť? Kdo dědí a jaké podíly si rozdělí pozůstalí? V tomto článku se podíváme na pravidla dědické posloupnosti podle zákona, přičemž se zaměříme na to, kdo a v jakém podílu zdědí majetek, pokud není platná závěť. V příštím článku se pak podíváme na možnosti, jak dědit na základě dědické smlouvy, a na to, kdy může být lepší darovat majetek ještě za života.

Jak se dědí podle zákona?

Pokud zůstavitel nevyhotovil závěť ani dědickou smlouvu, dědí se podle pravidel občanského zákoníku. Dědictví je v tomto případě rozděleno do několika tříd dědiců, kteří dědí podle pořadí. Jakmile první třída nedědí, přechází dědictví na druhou třídu a tak dále.

• První třída – Dědí manžel a děti zůstavitele rovným dílem. Pokud některé z dětí nedědí, nárok na jeho podíl přechází na jeho potomky. Jestliže zůstavitel nemá děti, dědictví přechází na druhou třídu dědiců.
• Druhá třída – V této třídě dědí manžel, rodiče zůstavitele a osoby, které s ním žily v domácnosti alespoň rok před jeho smrtí a pečovaly o něj nebo byly na něj odkázány výživou. Manžel má nárok na alespoň polovinu dědictví, ostatní dědí rovným dílem. Pokud partner nebyl manželem, nemůže dědit v této třídě a přesouvá se do třetí třídy, pokud není jiný dědic.
• Třetí třída – Dědí sourozenci a osoby, které s ním žily v domácnosti nebo o něj pečovaly. U sourozenců právo dědit přechází na jejich děti, ale ne na vnoučata.
• Čtvrtá třída – V této třídě dědí prarodiče zůstavitele rovným dílem.
• Pátá třída – Dědí praprarodiče, přičemž polovina majetku připadá prarodičům z matčiny strany, druhá polovina z otcovy strany. Pokud některý praprarodič nežije, jeho podíl přechází na druhého praprarodiče.
• Šestá třída – V této třídě dědí vnuci sourozenců zůstavitele, děti prarodičů (tedy tety a strýcové).

Pokud není možné nalézt žádného dědice, dědictví připadne státu, který si ročně přichází na miliony korun.

Dědictví a registrovaní partneři

Podle českého práva jsou registrovaní partneři z právního hlediska vnímáni jako manželé, což znamená, že patří do stejného dědického pořadí jako manželé (tedy do první a druhé třídy). Jestliže však partneři nejsou registrováni, záleží na tom, zda sdíleli domácnost nebo nikoli. U registrovaných partnerů však nevzniká společné jmění, což může být komplikací při dědictví i v případě rozchodu. Proto je důležité mít všechny smlouvy a důležité dokumenty v pořádku a pečlivě uchovávat.

Co dělat, když dědíte dluhy?

Při dědictví je důležité si uvědomit, že kromě majetku můžete zdědit i dluhy. Notář by měl sepsat soupis pozůstalosti, který zahrnuje veškerý majetek a závazky zůstavitele. Pokud dluhy převyšují hodnotu majetku, doporučuje se dědictví odmítnout. Máte na to 30 dní od chvíle, kdy vám notář nebo soud informuje o možnosti dědictví. Dědictví lze odmítnout také ještě za života zůstavitele, což může být pro některé dědice rozumné rozhodnutí, pokud se obávají nadměrného zadlužení.

Závěr

Dědické právo je složité, ale důležité pro správnou ochranu majetku a práv pozůstalých. Pokud zůstavitel nenapíše závěť ani dědickou smlouvu, dědí se podle zákonných pravidel, která stanoví, kdo bude dědit a v jakém podílu. Zákon přitom dbá na vyváženost mezi právem manžela a dětí, a to jak v případě majetku, tak i v případě dluhů.

Zdroj: X, Google, Freepik, Pexels